můj syn se s jedním agresorem (v kroužku, ne ve škole) nakonec popral. A od té doby jsou kamarádi a ten kluk už nešikanuje nikoho.
Ten kluk tvrdil, že všichni akorát brečeli a měli strach se proti jeho chování ohradit - a tak se sám stal osamělým, zrovna tak, jako doma, kde měl 3 mladší sourozence. Ač je ten kluk z dobré rodiny, tak měl (neodůvodněný) pocit, že je na vedlejší koleji.
Po rvačce s mým synem přestal zlobit i ostatní a tedy už z něj nemají strach a vzali ho mezi sebe.