Ahoj, tak u nás noční děsy trvaly asi 2 měsíce, několikrát do týdne a třeba i dvakrát, třikrát za noc. Bylo to někdy mezi 2.a3.rokem, přešlo to samo, měl jen prostě nějaké náročnější vývojové období a i teď občas takhle reaguje na nějaké hodně silné zážitky... U nás to vypadalo tak, že začal najednou ze spaní brečet a přešlo to v hysterický řev, kdy pobíhal po pokoji, válel se po zemi, kopal kolem sebe, odstrkoval nás, ale přitom byl úplně mimo....zjistili jsme, že nejlíp pomohlo, když jsme ho prostě nechali být, jen jsme hlídali, aby si neublížil...když postupně přestával, tak jsme se ho zeptali, co by mu pomohlo, jestli chce napít, pochovat apod., tak to dostal a když se úplně uklidnil, tak jsme se pomazlili a vzala jsem ho do naší postele, kde spal do rána s námi....ale nikdy mě tedy nenapadlo přemýšlet nad tím, jestli si na něco z toho zvykne a bude to požadovat i jindy...prostě jsme dělali to, co v danou chvíli nejlépe pomohlo a zabralo, aby se z toho dostal a když příště byla dobrá noc, tak bylo zase vše jako jindy....