Ani nevím, jestli jí chápu, ale někdy mám chuť udělat to samé. Všechny peníze, co jsou navíc dáme na splátky úvěru nebo nějakou dodělávku nebo je uložíme na horší časy a přitom mívám takovou touhu ty prachy vzít a rozfovrovat je jenom tak pro radost. Vím, že to nikdy neudělám a kdybych to udělala, tak toho už druhý den budu litovat, já mám v sobě tu finanční sebekázeň snad zakódovanou Ale na druhou stranu závidím lidem, co umějí žít okamžikem. Nemyslet na to, co bude zítra, a pozítří a za deset let............