No, já bych to vzala hákem. Co nejdřív. Jo, je to zápřah (první dvě děti mám rok a sedm měsíců od sebe), ale trvá jen omezenou dobu, a čím je člověk starší, tím míń má energie. Já sama měla třetí dítě ve 40 a noční vstávání jsem snášela nějak hůř než u prvních dvou (a to jsem prvorozeného měla v 35, čili žádný tak velký rozdíl).
Nehledě k tomu, že si nemůžu vynachválit malý věkový odstup mezi dětmi - kluci jsou v podstatě jako dvojčata, strašně si spolu vyhráli, a potom zavzali do svých her i holku - ani první syn, který je o pět let starší, ji nikdy neodháněl (leda na ni koukal shovívavě jako na "to mrně").