Naštěstí nic takového nemusím absolvovat. Koledníci se tu zjevují jednou za pár let spíš náhodou či omylem a stejně jsme většinou na výletě.
Tento trapný zvyk nedodržujeme ani v rodině, i když ostatní velikonoční zvyky ano.
Když jsem byla malá, příbuzní koledníci v kraji, kam jsme jezdívali na chalupu, lezli do baráku celý den s pomlázkou a to jsem jen stála a společensky se usmívala, pak dala vejce malovaný a mašli na pomlázku.
Jinak jsem trávila celý den na zahradě s kamarádkami a honily jsme se s klukama - oni po nás pomlázkou, my ve stříkačkách levnou voňavku...
To mě bavilo.
V pubertě a adolescenci jsem ve dnech volna spávala minimálně do 10 dopoledne, spíš do 11-12, takže mně bodří a rozesmátí koledníci v 9 ráno (máme je v klidu pustila k nám do pokojíku) fakt totálně dodělali názor na velikonoční pondělí...
Shrnuto podtrženo - ten trapas prostě nepřekonáš, pokud se trapně cítíš