Synek taky rád utíkal, ale byly mu tedy dva ( možná, že čtyřleťák dysfatik je na tom v něčem na stejné úrovni ). Takže chodil zásadně za ruku. Byla to pro něj potupa největší, kvílel, svíjel se, občas jsem ho za ruku poponesla ... kdyby to nepochopil takto, byla jsem odhodlaná pořídit si kšírky. Koukám, že ti to už někdo radil. Pochopil za necelý týden důsledné chůze za ruku.
Co se týká té potřeby na koberci ... je otázka, jestli tím náhodou nedocílil přesně toho o co mu šlo = zůstala jsi ještě nějaký čas doma a uklízela jsi. Já se přiznám, že bych na něj ošklivě zařvala a okamžitě se domluvila s dozorem ( hádám, že někdo dospělý tam byl po dobu, co jsi byla v práci ), že si to synek uklidí sám. Čtyrleťák to zvládne, i když bude dělat scénu. Hlavně bych tedy okamžitě zmizela jemu z dohledu.
Není to trochu souboj vůlí ?