Měla jsem to stejně, dítko jsem si prosadila trochu proti vůli manžela, občas i já si teď škytnu, že je toho na mě moc a manžel podotkne, že už jsme docela dost staří, já jsem ale šťastná, jsem vděčná, za každej úsměv, za to roztomilé brebentění, spousty otázek, na které občas netuším kam mé zlatíčko chodí, prostě nic bych neudála jinak a za ten malej podraz na manželna začátku pyšná nejsem a musím si to v sobě zpracovat zas sama, ale náš vztah to spíš posílilo, no a finančně je to naprd, ale ono to z penězma nikdy nebylo růžové, tak to holt není ani teď.