No tak Já jsem na tom tak trochu podobně. Mám dvě děti(14,10 let)je mi 35 a koukám jak už mi děti odrůstají a jak jsem víc v práci než, abych si ještě užila ten čas, co se mnou budou, než si sami založí vlastní rodinu. Manžel už žádné další dítě nechtěl, pak jsem otěhotněla neplánovaně, dlouho se s tím pral, 3 týdny se mě ani nedotkl a mluvil na mě jen o běžných věcech. Pak si zvykl a na dítko se začal těšit, užili jsme si krásnou dovolču na Slovensku. V 5 měsíci jsem o miminko přišla, je to už rok a půl, ale je to pro mě strašná rána, ale manžel už neřekl NE dalšímu uzlíčku, dokonce v nemocnici, když jsme se loučili s naší holčičkou, tak řekl, že do toho půjdeme znovu, jen mě požádal, abych to zkusila vydržet rok a půl, nyní pojedeme s dětmi na dovolču do Bulharska a můžu se těšit, že nejspíš už snad budu v té době těhotná a nebo tam na tom budeme urputně pracovat. Také řešíme otázku financí a to, že už nebudeme mít volné víkendy a o probdělých nocí nemluvě, ale i přes to pohodlí, kterého se musí manžel vzdát do toho jde. Držím pěsti, aby se Ti podařilo, nějak manžela přemluvit k dalšímu miminku. Protože se opravdu těžko zbavuje touhy.A mému manželovi je jasné, že by to možná mezi námi do konce života vyselo a nesmířila bych se s tím.