Zkus si představit, že by to nebyla fungující rodina - nebyla, protože bych se s tím nesmířila, takže je to vlastně jedno, nemůžeme v takovém případě mluvit o fungující rodině.
Jen jsem nemohla čekat, až odrostou děti a kdy bych se mohla s manželem rozejít, aniž bych ničila "štěstí dětí". Protože rozejít bych se s ním sice pak mohla, ale k čemu by to bylo? Dítě bych už mít nemohla.
Musíš to brát komplexně - není jen jedno a pak to druhé, obojí šlo ruku v ruce - já nevím, někdo neodpustí něco jiného, není schopen, protože je to pro něj příliš a nedokáže se přes to přenést.
A já bych se nedokázala přenést přes toto.