Vydrž, jednou to samostatné usínání přijde . Prvorozený syn - do 10ti měsíců uspávaný na míči, přes den v kočárku či v náručí na míči, druhorozená přes den u prsa, v noci do 13ti měsíců na míči - poté oba "přitlačovací metoda" - prostě jsem je dala do postýlky, na bok, držela za ručku a nohy a povídala a povídala, dokud nepřestal řev a neusnuly. Časem, jak pochopily, že když usnou tak spí, prostě usínaly - ležely v postýlce, já jim povídala (už bez držení), postupně jsem odcházela, mluvila na ně, až nakonec usínaly samy (bez mé přítomnosti v místnosti). Nejmladší usínala do 3měsíců na míči, pak do 6ti měsíců u prsa a pak sama v postýlce. Nakojím, položím do postýlky a odejdu, časem usne. Je to Boží milost, nikterak za to nemůžeme. Myslím, že jistě na něco přijdeš. Například u prostřední dcery jsem musela v jeden čas nekompromisně trvat na tom, že nebude usínat u prsa a když se v noci vzbudí, tak nekojím - po čase se již nebudila co hodinu na kojení, ale spaní se ji prodloužilo a bylo i tvdší (do té doby si stačilo pomyslet, že jdu na WC a vytuhlé mimi bylo okamžitě čilé ).Pro změnu u nás teď bojujeme s pětiletkou, která bez tatínka neusne.