Teď jsem dočetla vaše příspěvky. Odpoledne jsem se shodou náhod s kamarádem potkala a možná by vás zajímalo, jak to dopadlo. Při jedné z mnoha dalších debat se mu partnerka přiznala, že to až taková náhoda nebyla. Prý jí bylo jasné, že další dítě by dobrovolně neměl a ona nechtěla být celý život nešťastná. Výsledkem je, že se pravděpodobně rozejdou a chlap chce první dítě do střídavé péče. Je mi z toho smutno, protože to odnesou děti, pokud si to druhé partnerka za těchto nových okolností nechá. Tenhle člověk byl pro mě jeden z mála zástupců prototypů dokonalého muže, takže proto jsem na začátku stála víc na jeho straně, i když na emoce ženské se naladit nedokázal. To, že se mi moje domněnky potvrdily, mě ale netěší.