No spíš mi ani neřekli, že vůbec někam jdem. Bylo to už kdysi kvůli šikaně na ZŠ a rodiče mě chtěli nějak pomoct a tak mě "pomohli" tím, že mě poslali za jednou psycholožkou a to bylo opravdu "psycho" prostě neprosté ponížení a hrubé vyptávání na věci, o kterých jsem nechtěla mluvit a nechci ani teď na to vzpomínat, když přijdete o poslední zbytky důstojnosti, co vám ještě zbyla...

Jaké zdravotní následky? Žádné zdravotní následky z toho nemám, ale jediný následek je ten, že ke všem těmhle psychologům, nebo nedej bože psychiatrům cítím neskutečnou averzi, která rozhodně není bezdůvodná (jak tak o nich občas čtu, tak zjišťuju, že obrovské procento z nich skutečně ničí lidské životy jak na běžícím pásu). Rodiče si naštěstí uvědomili, že udělali chybu, ale stejně jim to nikdy nezapomenu. Proto mě dokáže tak neskutečně namíchnout, když někdo jakožto děsně chytrej psycholog předepisuje návštěvu psychiatra jako jediné řešení a nebo dokonce dodává "tím se nědá nikdy nic zkazit". Zkazit se tím dá opravdu hodně. Mě z toho běhá do dnes mráz po zádech. Když je člověk dospělý, tak ať si tam jde, ale ať tam nikdo nenutí chodit děti, které se tomu nemohou bránit.