Vůbec nevím jak na vás všechny reagovat. Protože v každém příspěvku je kus pravdy. Ale díky za ně. Jenom pro upřesnění:
Je mi 28, Cipískovi 8. Takže biologické hodiny zatím vyloženě nebijí, ale 10 let už taky čekat nemůžu, to se taky dočkat nemusím.
Co se týče financí, tak tam je to docela diskutabilní. Manžel má sice podprůměrný plat a já donesu tak 2000 z brigády, ale naštěstí nemáme hypotéku, máme byt po manželovo rodičích. Sice je starý a malý, ale díky bohu za něj. Neumím si představit, mít na něj hypotéku. Po zaplacení záloh máme na vyžití tak 8-10 000 měsíčně. To tak nějak otočíme a vychází to tak akorát. Ale opravdu si nemůžu dovolit být po další rd zase v domácnosti a živit 12-letého kluka a další 3-leté dítě. Jasně, vím, že hodně lidí má tolik peněz i na víc dětí. Jde to. Ale ne dlouhodobě. Je třeba taky nějak finančně zaopatřit děti do budoucna. Aby měli naspořeno aspoň pár tisíc, aby měli aspoň na kauci, až by se chtěli přestěhovat do podnájmu, abychom měli nějakou rezervu, kdyby se něco stalo apod. Proto řeším, to co řeším, nejsem ten typ, co si řekne, hurá chci miminko a nevidí dál než na nejbližší 3 roky.