Lízo MOC díky, takže i takový dítě je normální, že?
Páč já mám z juniora tu laťku vážně nastavenou úplně jinak!!! To bylo fakt náročný a uřvaný dítě, u kterýho jsem prostě NIKDY nevěděla, proč vlastně pořád tak pláče...

Přestav si, že jsem zjistila, že ona je po nakojení v noci klidně tak hoďku vzhůru, kojím ji u sebe v posteli a vždycky u toho usnu - jenže ona ne, zjistila jsem dneska v noci (moc jsem nespala, páč mě budil vítr a déšť, co nám bubnoval do lodžie), ale je normálně klidu, hraje si s ručičkama, kouká kolem (nemí tam tma, ale pološero z uličního osvětlení) a občas se zavrtí a pak si klidně u mě usne, když se unaví ... kdežto já spim jak špalek!

Dneska jsem jí to chtěla stopovat, kolik toho napláče a ... prostě nic - pominu-li krátké vyjádření nelibosti, když se mi nepodařilo dost rychle jí přetáhnout body přes hlavu...- jsem to dneska říkala do telefonu našim, jestli je tohle vůbec normální - jestli ona je vůbec normální - a už tak týden sjíždím stránky o autistech..