Mám doma podobného skoro pětileťáka. Nejhorší období bylo mezi 3 - 4 rokem, kdy nastoupil do školky. Taky jsem přemýšlela nad návštěvou psychologa, ale nakonec se to věkem stále zlepšuje, už umí svou agresivitu částečně krotit. Dřív se stávalo, že třeba neodolal a na ulici alespoň žduchnul do cizího kluka. Teď už chápe, že tohle přípustné není. Ale byla to dost vytrvalá práce nás i učitelek ve školce - ty pro něj vymýšlely i speciální program, aby byl neustále "využitý" a z nudy nevymýšlel hlouposti. Taky my jsme denodenně s učitelkami řešili, jak den probíhal a jak se choval. Došlo i na fyzické tresty v případě, kdy jsme byli u toho, že vědomně někomu ublížil. Teď musíme takové věci řešit tak jednou na 2 měsíce-má taky mladšího bráchu a někdy to neodhadne. Nejvíc se nám vyplatilo nedávat příliš zákazů, ale na ty, které dáme, si trvat.