S jedním jsem se sešla, a bylo to velmi příjemné odpoledne. Vůbec mi nepřipadal jako magor, vlastně mě až překvapilo, jak je po všech stránkách "normální". Nevím, samozřejmě, jestli nekecal, ale podle toho, co říkal, tak to vlastně měl podobné jako já - rozpad dlouholetého manželství z nějaké únavy materiálu, děti dospělé, samostatné, kus života před sebou a nejistý směr. Dokonce jsme objevili, že máme společné známé
Ale nechci z toho dělat nějaké předčasné závěry, to je jasné, na druhé straně mi přijde divné potkat se teď s někým dalším.