Nepovažuju lidskou lásku za něco stabilního a neměnného, už vůbec ne partnerskou, takže to pro mě až tak důležité není. Nejsilnější cit je matka - dítě, tam když to nedostaneš, tak bude v životě lítat kolem kde koho kdo ti nějaký slabý odvar nabídne, jako můra kolem světla a ve finále se stejně nejspíš spálíš. Někdy ale stačí i pár láskyplných let, když se povedou a zasaturují ti tu primární potřebu lásky ti co matka nedala, většinou pak tu náhradní "matku" (partnera) opouštíš a jdeš dál dospělá bez naivních představ a závislosti na komkoliv kdo ti odhodí kost, ne každému se to povede.