hele, Br, na tom je vidět, že s tím ještě sama v sobě docela bojuješ.

Jasně, že je to Tvoje volba a je na Tobě zvážit vlastní možnosti (když pro někoho pojedu hodně unavená, tak můžu nabourat a bude to spíš ke škodě než k užitku), ale tohle jsem tak nějak brala jako samozřejmost, o které není nutné se nějak přesvědčovat.

Mně (tedy nám) se něco podobného stalo jednou v životě, a i když jsme se už děsně těšili do postele, tak jsme to vyhodnotili tak, že to pro ty kamarády udělat můžeme, a udělali jsme to.

Což ty kamarády samozřejmě nijak nezavazuje k tomu, aby až někde uvázneme autem my, tak jeli oni pro nás (protože jejich subjektivní situace v té chvíli může být taková, že by to prostě nezvládli).

To, k čemu se chci dobrat, není to, že nebudeš mít výčitky svědomí, že tohle nejsi ochotna udělat pro každého (což pokládám za dost velkou samozřejmost), spíš že vůči některým lidem to budeš ochotna udělat a vůči jiným ne, a že k tomu asi bude nějaký důvod.