"Na přátele se těším, záměrně je vyhledávám, je mi s nima dobře..."

Tos mne přivedla na jednu zajímavou věc, nevím teda jestli mi dovolíš plevelit.
Jak jsme byly s kamarádkami na té dámské jízdě, tak tam moje kamarádka (asi nejlepší kamarádka nebo minimálně jedna z těch nejbližších) tuhle otázku otevřela. Myslím to "těšení" a "záměrné vyhledávání".
Já se totiž nijak extaticky netěším nikdy na nic, protože mne každej den něco příjemně překvapí a potěší, jsem takový ten vyhledávač situací, pohledů, zajímavostí... a v lidech to vzbuzuje dojem, že to, co je pro ně "výjimečný" vlastně neprožívám, když se předem netěším na něco konkrétního.