Já jsem byla na táboře celkem 4 x. Jelikož jsem Husákovo dítě, tak všechny, až na ten poslední, byly pionýrské, takže žádný skaut.
První tábor: havárka. bylo mě 10, bydleli jsme v chatkách po 4, s ostatníma holkama jsem si moc nesedla. Tento tábor by se dal nazvat NUDA NUDA ŠEĎ ŠEĎ. Žádný program, pořád otravné nástupy na cokoliv, ve štrůdlu na jídlo, na procházku, většinou se jenom sedělo před chatkou a nic se nedělalo. Tady by se myslím hodilo i to dopolední a odpolední zaměstnání. Pamatuji se, že měl být táborák. Udělala se velká vatra, nafasovali jsme buřta s chlebem, aby jsme si ho opekli, ale čekalo se na hlavní soudružku vedoucí. Nic se nedělo asi hodinu, všichni toho buřta snědli a já měla hlídku na vrátnici, takže z ohně jsem neměla nic. prostě hrůza tábor.
Tábor č. 2: kamarádka mě vytáhla na tábor od Domu dětí a mládeže, komunistického to sádla v našem štatlu . bydleli jsme v budově, dopoledne normální vyučování, učili jsme se o revolučním odborovém hnutí v různých socialistických zemích a rozvojových zemích, učili se budovatelské písně 50 tých let, prostě takový výcvikový tábor Hitlerjugend... Ale odpoledne zase se vedoucí celkem snažili, chodili jsme do lesa, na koupaliště, hráli hry, takže i když to byla pakárna, tak vzpomínky mám celkem dobré.
Tábory 3. a 4.: ty byly fajn, bylo to v Jeseníchách v lese, ve stanech, všechno jsme dělali sami, ale bylo to pohodové. Taky se tam makalo, ale odíly byly smíchané, kluci i holky, malí i velcí, takže to bylo celkem spravedlivé. Bylo tam hodně zábavy, žádná hygiena, umívali se v potoce, prali si v potoce (podle toho to prádlo potom doma vypadalo), měli služby v kuchini, ale byla to opravdu zábava, vedoucí většinou fajn. Toto ale nebyly pionýrské tábory, bylo to od mamky z práce.