Bohužel znám. Měla jsem pocit, že musím všechno, protože se to musí, i když se mi nechce, protože povinnost je povinnost...až když jsem ležela pár dní na kapačkách ve špitále, uvědomila jsem si, že prostě nemusím, že můj pitomej hnací motor, který jsem si vymyslela (protože jsem v zásadě líný tvor)musí zmírnit a zdraví je jen jedno. Spousta věcí počká, stačí říct NE a stát se trošku sobcem, ve svém vlastním zájmu. Nějaké ty následky mám dodnes, ve formě pitomých ne úplně běžných alergií, některé jsou celoživotní, některé zazlobí při stresu, vypětí - ale taky jak kdy, neumím to stoprocentně předvídat.