Spousta věcí,ale tři naprosto spolehlivě.Když někdo podotkne,zda sem o onemocnění dítěte věděla v těhu(s podtextem mohla sis TO nechat vzít).Pak když slyším,že malej má postižení po mě - nevím jak vývojové vady souvisí s luxací kyčlí,zatím mi to nikdo neobjasnil. A třetí,když mě někdo začne přesvědčovat,že se malej uzdraví a já taky.Většinou po té co mu vysvětluju,že to prostě je neléčitelný.Jako nejsem blbec,vím jakej je vývoj onemocnění jak u mě,tak u malýho a co je schopná medicína zvládnouta co už ne.I kdyby se vyvíjela rychlostí blesku,tak sou věci,co prostě nejdou řešit.A nesnáším ,když nás někdo začne litovat,nestojím o to.Sme oba v pohodě,zvládáme skoro normální život,tak proč litovat.