Ovšem to o "blaze v Praze" je např. z hlediska "zvedacích řečí" docela pravda. V Praze se mi nestalo, že by se mě kdokoli cizí ptal na děti (kdy budou, co to bude, zda kojím...), v práci si neumím představit, že by se někdo bezdětných kolegyň starších 30ti let (ani mladších) ptal, kdy už a proč ještě ne... (právě proto, že v dnešní době se dá snadno kápnout na nějaký problém, a všechny to víme). Stejně tak cizí lidi nemívali v Praze poznámky k chování dětí, jejich malému věkovému rozdílu atd...
Kdežto na vsi, kde jsem za mala dětí trávila většinu léta, to bylo panečku nějakého navazování rozhovoru - na ulici, na hřišti, u vody, v obchodě, na poště... kdekoli (včetně starostí o čepičku na hlavě apod...)
V Praze je anonymně blaze ;-)