Adel - tak z úvodního příspěvku jsem pochopila, že pisatelka šla vybírat hnidy, holka dostala hysterák a tím to zvadlo. Pochopila jsem to tak, že pisatelka je v časovém stresu, potřebovala to nějak rychle vyřešit a tak se zeptala na to, jak se to dělá jinde a víc nezkoušela. Ale jestli jo, nechávala dceru zklidnit a zkoušela s ní mluvit, tak pak jo. Vy říkáte nastoupit na ni přes její odpor a můj názor je to, že pokud by s ní nebyla řeč, nebudu se s ní prát a znehybňovat ji, ale prostě neodjede na prázdniny. Jestli to je pro některé absolutně nepřípustná možnost z různých důvodů, prosím, to může být, ale já to dělám takhle.
Já nepotřebuju přeprávat svoje děti v případech, kdy je nutný něco udělat, já potřebuju, aby se tomu úkonu podrobily dobrovolně proto, že sice nechtějí, ale jsou schopné pochopit, proč je to nutné a tak se podvolí. A to začíná pitomostma, aby až půjde "o život", nevznikaly tyto problémy. Tudíž pokud do této doby nepocítilo dítě důsledky svého rozhodnutí a chování, tak někdy začít musí.
Navíc si myslím, že osmileté dítě už důsledky svého rozhodnutí mělo šanci xkrát zažít, takže pokud tedy já osobně doma řeknu - dobře, takhle jet nemůžeš, zavšivíš všechny okolo, vybrat si to taky nechceš nechat, k čemuž tě stejně časem donutím, ostříhat se nechceš, takže zbývá jediné - nikam nejedeš a hnidy budeme řešit potom. A moje děti vědí, že já nevyhrožuju jen tak něčím, co nemůžu splnit, pokud to řeknu, myslím to vážně a udělám to. Takže i mnohem mladší dítě rychle pochopí, co bude. Jiná situace bude při jednání s tříletým nebo čtyřletým dítětem, kdy jeho rozumové schopnosti jsou omezené a nějaké - zítra neodjedeš proto a proto, je totálně mimo jejich rozpoznávací schopnosti.
Je fakt, že starší syn je kliďas, mladší syn je výbušný, urážlivý a hysterický a přesto je schopen posoudit nutnost toho či onoho úkonu a podrobit se i nepříjemnému - ne v panice a hysterii, to po něm nemůžu chtít, ale musím mu dát čas a možnost s ním o tom mluvit v klidu.
A ano, mluvím s dětmi o všem, protože malý dítě donutíš k lesčemu, ale až trochu povyroste, tak už s ním nehneš a když si postaví hlavu, že ne, tak nemáš šanci. Je jediná možnost - domluvit se s ním a to lze jedině v případě, že je na tento postup zvyklé. A ani tohle není záruka.