Taky mám tvrdohlavé děti. Když nechtěj, tak nechtěj.

Mám velikánské štěstí na logopedku, mladá, sympatická, kolem 30tky, a s dětmi to neuvěřitelně umí. I tak nám dává prostřední někdy zabrat, ale spoluprací se hneme z místa. Teď už teda bude školák, a práce s ní je snažší, ale bývalo hůř.
A dost se obávám, že s nejmladší to bude podobný oříšek.
Ona i za mnou příjde, že chce "tdenkovat" (trénovat), jako Léňa, ale jakmile po ní chci, aby opakovala, mluvila, tak se sekne, je to těžké a nazdar matko..

Předem bych Dr nic neříkala, ať zkusí co umí, vysvětlovala bych buď průběžně, eventuelně nechala dítě jít se obout, nebo hrát, a prohodila "bokem" pár slov..