Děkuji za všechny reakce.

Já to s ní samozřejmě řeším, vysvětluji co se dá.

ona se nejvíc bojí - "věčnosti" fakt nevím kde to slovo vzala, nejsme věřící.
a toho, že když umře že to nebude vědět.

poměrně rychle se uklidní.
říkám, jí že zdravá holčička, že se smrti nemusí bát.
vysvětluji jak je pro nemocné lidi vlastně vysvobozením.

pravda je, že ty dvě umrtí byli hodně boletivé,citově.
já mavíc letos prodělala rakovinu, dcerka mě zaslechne jak jsem
plakala kamarádce do telefonu. Ale, lečím se, a vše je na velice dobré cestě. Ona
vidí, že je mi dobře, ale zase ví, že mě ještě čeká nemocnice.

... psychologa no nevím. Nemám dobrou zkušenost.
byla jsem s mladší dcerou. Ve třech letech měla fobii z pavouků a marvenců a celkově lezoucího hmyzu. Nechtěla nám chodit po zemi.
Psychložka pořád mlela jen že pavouk=doteky ..... a že já si jí nevěnuji.
Větší blábol jsem neslyšela zrovna náš mazel byl tulený jako žádné jiné dítě snad.
Doufala jsem v radu - já se taky pavouků bojím, ale jsem dospělá, zdůvodním si to.
Nakonec pomohlo vysvětlování, ukázka že nic nedělají a dětské příklady hele
brouček hledá maminku. ne že by je dnes milovala, ale snáží hmyz bez problémů.

jo a manžel když byl malý tak se smrti taky bál
zdědila to naše cácroka po obou.