Neznámá - ano, je už docela velký, i když díky dysfázii se chová jako o trochu mladší dítě a taky je od malička daleko víc kontaktní, než jiné děti, co znám, navíc jedináček...samozřejmě, že bych taky byla ráda, kdyby si tam ráno vydržel hrát sám...ale zajímá mě, jak bys ho k tomu v praxi donutila - samozřejmě mu to vysvětlím, on to chápe, odkýve, ale stejně tam nezůstane - přece ho nezamknu v pokoji, nebo nás v ložnici...nebo to ho mám jako seřvat, nebo mu dát na zadek, nebo přivázat, nebo co? To bych samozřejmě stejně neudělala... Jinak s ním problémy nemám, nezlobí, dělá, co mu řekneme, zákazy nebo omezení respektuje, pokud mají nějaký smysl, ale prostě nechce být někde sám...Jako fakt by mě zajímalo, jak docílit, aby tam zůstal, protože, když chodí každých pár minut za námi, tak to stejně těžko budu spát, že jo...ale jen mě to zajímá, my to o víkendu řešíme tak, že jeden z nás jde s ním dolů a ten druhý se ještě chvíli válí, ve všední dny stejně vstáváme v 6 do školky, takže to mi nevadí...