Jako já nad tím přemýšlím. Věř mi, že mě třeba nenapadlo, že se může cítit jako jakýsi terapeut a že u něj může jít i třeba o nějaký přemáhání se v tomto směru... Asi jsem hodně sobecká. Ale nijak jsem ho k sobě nepřipoutala, opravdu ne. Nenutím ho být se mnou. Kdyby ano, možná bych mu už dnes řekla, že holt to dítě prostě chci, že ten sex nějak přežiju... Moc nevím, jak to napsat. Já jsem si našla chlapa, co má závazky (děti) a bylo to zcela moje rozhodnutí. A on si našel ženskou, která s ním hned nespí. Taky to bylo jeho rozhodnutí. Je to zase tak jiné? Já nevím.