Z druhé strany táborové pošty: pošmistrová je anděl. Naše zmuchlané dopisy ( jindy než letos navlhlé) bez řečí bere. Jenom měla připomínky - jedno dítko psalo každý den a důsledne pouze obyčejnou tužkou - musela jsem adresu obtahovat - ani po vysvětlení nezačalo psát propiskou, obtahovala jsem dál. Další dítko - v každém dopisu něco bylo- většinou kamínek nebo klacík. A ještě jinak - renezanci zažívají balíky a balíčky - před cca 10 lety přišel třeba jeden za celý tábor. Dneska každý den několik - většinou drobnosti jenom v dopise, aby děti věděly, že na ně rodiče myslí, ale taky došly nové boty, šaty nebo celý meloun - ten přivezla PPL, měl na sobě jenom nálepku - to byl vtip spřáteleného rodiče. Na větším balíčku je často - rozděl se se všemi z oddílu! A na vrchu, aby to viděl už vedoucí ;-).