Tak ono asi není, co k chlubení, záleží na mnoha okolnostech.. Já se přiznám, že obecně dle toho, co tu na Rodině čtu a "co se říká", tak jsem byla přichystána (tedy spíše řečeno "chystala jsem se"), že to bude mnohem horší Nakonec jsem měla bezproblémové a bezpříznakové těhotenství, dcera téměř neplakala, neblinkala nebolelo ji bříško, neblinkala, zoubky vyrostly mimochodem, kojila jsem do 2 let. Jediné, že měla posunuté jako miminko spaní, ale pak spala 12 hodin kus, probudila se jen na kojení a usnula. Vzhledem k pohodovému těhotenství a dítěti jsem vlastně s výjimkou 1-1,5-2 pořád pracovala, sice u miminka né tak intenzivně, ale pohoda, byť miminko mělo jasnou přednost:). Ale, jak k píšu, nic k chlubení, měla tři, začíná se projevovat Sestra má úplně stejnou první holčičku, pak se narodil synovec, a začalo to Mimochodem - sestra říká, kdyby se jí první narodil malej, tak by asi dali mezi dětma delší pauzu, takto byli ukolébáni hodným miminkem, které se narodilo první