J.ejdo, já si totiž myslím, že té kamarádce vůbec nepřišlo namysl toto řešení.. myslím tím, že by Ti řekla "mám ten a ten problém, ale nechci ho probírat".. Když v tom "jedeš" a opravdu Tě něco trápí, tak buď se svěříš či mlčíš. Toto je tak nějak napůl, to vyslovení "problému", popsání situace.. Dovedu si představit, že se obávala třebas utěšování či "nevyžádaných" rad
To, že mám občas něco "upustit" mi poradila známá psycholožka. Snažím se tím řídit, ale věř, že je to někdy docela těžké. Pro mě osobně definovat
, popsat, vysvětlit a sdílet problém s ostatními blízkými bylo vlastně skoro tak těžké, jak to problém řešit
Ale u mě je to dané tím, že nejsem hroutící se, když nejde o život a zdraví, tak se nebojím, nehroutím, neopíjím, řeším..