Nemyslím, jak jsou hlučné.
Dcera 4,5 roku si od malička, kdy ještě nemluvila, hraje tak, že "hraje divadlo" nebo jak tomu říct. Je jí jedno, jestli má pajduláky, vidličku a nůž, kamínky, kostky..., když není nic po ruce, stačí jí prsty. Prostě ty předměty personifikuje, dá jim jména a hraje příběhy. U toho nahlas povídá. Když ještě nemluvila, mávala těmi věcmi a brekotala nesmysly, jakože povídá. Nejmladší si hraje taky tak, ale ta se to naučila právě od prostřední, používá i jména jejích spolužáků, takže ten vzor je jasný. Já jsem to před tím v takové míře neviděla. Dceru vyloženě baví si hrát sama tímto způsobem. Dělají to běžně všechny děti a já si toho jen nevšimla? Jak si hrají/hrály vaše předškolní děti?
Nepovažuji to za problém, jen mi to připadá zvláštní a zajímavé. Baví mě ji při hře sledovat.