magrato, tak jsem se zeptala táty, který tomu rozumí líp než já, a kopíruju Ti odpověď (můžeš se třeba na základě toho firmy poptat):

může to být nátěr s TiO2, ale pokud by to drželo pomocí nějakého silného lepidla, které ty částečky smočí, tak by to nefungovalo, protože aktivní částice by byly pod vrstvou lepidla
kdyby to bylo nějaké slabé lepidlo, tak by to chvíli fungovalo, ale pak by částrečky odpadly
to je problém ve výrobě samočisticího skla, nebo obkládaček, jak to udělat, aby vzduch mohl k částečkám a ty přitom držely

to pojivo nemůže být oxidovatelné - organické (jinak by se spotřebovalo tou katalýzou taky jako špína).

anorganická pojiva se používají na bázi:
kyselina křemičitá nresp.. vodní sklo
hydroxid hlinitý
hydroxid zirkoničitý
fosforečná kyselina
a možná další
také jílovité minerály
možná by stačilo obyčejné vápno, do těch nátěrů se běžně přidává titanová běloba, stěny jsou pak mnohem bělejší

TiO2 má asi 3 modifikace - tuším rutil, brookit, anatas z nichž každý má jiné fotokatalytické účinky