Nejsem tak úplně laik, jsem sociální pracovnice. Záleží asi z jakého úhlu pohledu se na to podíváš, rozhodně by se samozřejmě nebylo čemu divit, kdyby oběť domácího násilí toto odmítla. Obecně mám za to, že pokud obě strany opravdu chtějí (což si ale po epizodě domácího násilí dost dobře nedovedu představit), tak na to není nic špatného. Obecně si ale myslím, jak už jsem napsala, u trestných činů souvisejícíh s násilím, že to není moc vhodné, protože pro oběť je to sekundární viktimizace (teď si teda nejsem jistá, jeslti jsem nepopletla pojmy, přece jenom na rodičovské dovolené asi odumírají mozkové buňky) a ze strany pachatele si to neumím představit vůbec, proč by do toho chtěl jít, snad jenom aby se vyhnul soudu a to není ta správná motivace.