Mandelinko děkuju, trošku jsi mě uklidnila :o).
Tragiko, chápu tvoji reakci, možná bych reagovala za půl roku stejně, člověk se asi moc pozoruje, ale věř, že si vážím toho co mám a že jsem mezi živými :o)), když jsem frčela na sál, nebyla jsem si jistá ničím, měla jsem v tu chvíli pocit, že umřu i já ... nejsem z těch co by se hroutili pokud jim zůstane břicho či ošklivá jizva, já se jen trochu bojím ev. bolesti či ev. problémů s jizvou, kdyby hnisala , protože to už mě ted neuspí :o))).
Holky moc děkuju, jdu do hajan, dítko se hlásí na papání, přeju všem dobrou noc