V tomto věku naše děti ani nenapadlo něco vybírat. Syn ještě teď, v pěti letech, oblékne, co mu dám. I když už má pár kousků oblíbených, tak se snažím mu vyhovět, pokud chce třeba konkrétní tričko.
Sama za sebe - možnost volby mi komplikuje život, pro dvouleťáka to musí být matoucí. Kolikrát ani nevědí, co vlastně chtějí.
Chystám věci i starší(7), ale ptám se jí, když jsem na pochybách a když mi řekne, že něco nechce, tak se nějak domluvíme. Zatím prostestuje vyjímečně - aby ne, tolik prachů, co mě stojej jejich hadry, nikdy za svoje věci neutratím