Řekla bych, že skutečně neočkujících rodičů je málo. Že drtivá většina "neočkovačů" jen protestuje proti tomu, aby bylo očkování povinné, navíc vůči tolika nemocem (např. žloutenka B v kojeneckém věku...). Tihle rodiče očkování často jen posunou na pozdější věk (hexu apod. do půl roku, MMR do třetího roku, nebo ještě tak do prepubertálního věku).

Očkování podané později - co nejblíže k době, kdy nemoc skutečně hrozí nebo může mít vážnější následky, chrání mladé dospělé (sexuálně aktivní, těhotné) lépe než očkování v kojeneckém věku. Např. proti dávivému kašli nemají ochranu už téměř žádnou a k málokomu se dostane informace, že a jak moc ohrožuje tato nemoc novorozence, a že tedy je dobré nechat se při plánování rodiny přeočkovat.

Od oho, aby člověk věděl, proti čemu je a proti čemu není očkovaný, existuje věc zvaná Očkovací průkaz. Pokud se ztratí, existuje dětský lékař se svými záznamy (karta by pak po 19. roce měla putovat k praktickému lékaři pro dospělé).