Snim nebo bdim... po tom, co jsi tady o nem jeste nedavno psala, tohle vubec nechapu.
Ackoli mozna ano, ale dovol mi rict, ze tohle vubec nevnimam jako vztah z rozumu. Ten muze s trochou snahy a stesti a vedomi co chci, potrebuju a jak jsem ochotna na tom pracovat, fungovat naprosto v pohode, jenze to, k cemu jsi dospela, mi absolutne neprijde jako vztah (potencialni) z rozumu, ale ze zoufalstvi. Z bezvychodnosti, unavy a rezignace.
Rozumim tomu, ze jsi unavena a chces mit klid, ale ver mi, ze problemy, co jste meli, mate a nevyresili jste (a ktere treba ani reseni nemely) budou akorat zas a znova vystrkovat hlavu a clovek pred nimi neutece, neco o tom vim. A v epicentru toho zemetreseni se bude nachazet vase dite.