Nápodobně. U prvních dvou dětí sloužila postýlka pouze jako skladiště prádla na žehlení, u třetího jsem ji už ani neskládala. Kočárek jsem měla z druhé ruky a moc jsem s ním toho nenajezdila. Nejlíp mi děti spaly v šátku a nevadila jim při tom ani sekačka na trávu nebo poněkud hlučnější dohadování starších sourozenců. Hlavně musel být zachován pohyb a alespoň minimální akustický ruch - ticho je spolehlivě vzbudilo.