Tohle je moc pěkně popsané v knížce A dost! Francouzské děti nedělají scény, kde autorka srovnává rozdíly mezi americkou a francouzskou výchovou (myšleno obecně) a nachází jich docela dost. Má tam i rozhovor s jednou francouzskou profesionální chůvou, která po opakovaných zkušenostech přestala pracovat pro americké rodiny, protože ty výchovné styly šly proti sobě.
Když někdo chodí hlídat dítě jednou týdně na dvě hodiny, tak to je asi fuk, ale když je s tím dítětem/dětmi pravidelně, každý pracovní den odpoledne až do večera, tak asi fakt nejde o to starat se jen o fyzické bezpečí, ale i o to ostatní, a to bez nějaké aspoň rámcové shody mezi rodiči a paní na hlídání podle mě nejde.