Myslím tím třeba, že mu řeknu "já vím, že bys chtěl jít tamtudy, ale dneska musíme jít tudy, protože potřebujeme na tu a tu zastávku autobusu a tvojí cestou bychom se tam nedostali..." - a on prostě řekne "aha" a je klid, kdybych mu řekla "prostě jdeme tudy a hotovo", tak se bude vztekat...A samozřejmě dodám, že příště, až nebudeme potřebovat na tu zastávku, tak půjdeme tou "jeho" cestou a on se vždycky rozzáří tím příslibem, že příště může a je to