Jo, spánek je dovednost...někteří lidi potřebují splnění určitých n, aby mohli správně spát.
Možná že už je příliš přetažený, vždyť u něj snad nemůžou ani proběhnout všechny potřebné fáze spánku, ty hluboká klidová, ani ta REM fáze, která je potřebná na vyreagování vzruchů nastřádaných během dne.
Zkusila bych přemíštit postýlku, zda nespí na nějaké zóně, odstranit zrcadla, udělat úplnou tmu (aby nebyl světelný smog) a taky všechny elektromagnetické přístroje kolem postele a postýlky.
Teoreticky by kolem postele nemělo být ani světlo vypnuté ze zásuvky, ani zásuvka u hlavy, ani dráty ve zdi, po PC nebo TV v pokoji, kde se spí, ani nemluvě...

Vlastně třeba ani nemá šanci upadnout do hlubokého spánku, což možná prohlubuje celý koloběh nespavosti

Z WIKIPEDIE:
U dospělého člověka představuje REM fáze asi 90–120 minut, tedy asi 20–25 % doby spánku. Tento podíl klesá s věkem; u novorozenců tvoří plných 80 %. Během typického spánku vstoupí spící člověk do této fáze v průměru pětkrát a doba, po kterou v ní zůstane je zpočátku jen několik minut, ale s každým dalším přechodem trvá déle a déle. Subjekt, trpící spánkovou deprivací, ve spánku do fází REM vstupuje snadněji a častěji. Během této fáze je spánek lehčí – spící je více náchylný k probuzení a někdy může dojít ke krátkého nabytí vědomí a okamžitého opětovného usnutí. Je vědecky dokázáno, že většina snů, které si subjekt podrobně a živě pamatuje, probíhá právě v této fázi spánku.

Fáze REM není z velké části prozkoumána, stejně jako její příčiny a účel – existuje pouze několik teorií, které se je snaží vysvětlit. Podle jedné z nich se člověku spícím ve fázi REM „srovnávají myšlenky“ (nebo spíše vjemy), které během předchozích několika hodin vstřebal, a (ve vztahu jeho myšlení) se filtrují a odbourávají ty náhodné okolnosti, které nemají s předmětem jeho úsilí souvislost. To má ve výsledku konsolidovat (ucelovat) a třídit (deklarativní, nikoli procedurální) paměť, resp. způsob, jakým jsou její jednotlivé stavební kameny poskládány. Druhá taková teorie tvrdí, že REM má (mj.) funkci periodicky stimulovat mozkové neurony (tj. nenechávat mozek v relativní neaktivitě po 8 hodin spánku) a je nezbytná pro vývoj centrální nervové soustavy. Třetí teorie se zabývá myšlenkou, že fáze REM je potřeba proto, aby si mohly „odpočinout“ a regenerovat monoaminové receptory a znovu získat citlivost. Další teorie fázi REM vysvětlují jako faktor důležitý v přežití vyšších organismů (např. během infekce, nemoci, poranění), nebo coby mechanismus, pomocí kterého mozek i během spánku čas od času „skenuje“, zdali není daný jedinec v ohrožení.