V buse. Já s ním jezdila každý den z práce, on jel ten den vyjímečně. Na maloměstě je každá "odchylka" hned vidět takže si ho nešlo nevšimnout, vysoký, celý v černém, zrcadlovky.... no machýrek :-D. Sedl si přes uličku, tak jsem po očku koukala. Ale vystoupil po pár zastávkách, čili jsem si říkala že to nechal plavat. Došla jsem domů, vyprávím ségře co jsem potkala za týpka v autobuse, popisuju ho a ona - není to támhleten? a ukazuje z okna. No a byl tam - doběhl si domů pro mámino auto a jel za busem (znal trasu) a ptal se na zastávkách aby zjistil kde jsem vystoupila :-D. Jelikož lidi jsou na vesnicích a druhém maloměstě sdílní, dostal i novou adresu (jsme se přestěhovali celkem nedávno předtím) a našel mě. Sice jsem ho zpočátku nechtěla, ale pak jsem si dala říct, a dobře jsem udělala, když to tak po 15ti letech hodnotím :-D.