"často sedím doma, sama se psem, čekám na manžela, mám tu vzorně uklizeno a rozbrečím se, protože tu chci mít dvě rozjívený děti.....tak proč se toho tak strašně bojím????"

Bojíš se velké změny a závazku, to je jasné. A pochopitelné.
Jestli chceš opravdu děti, a ne žádnou jinou alternativní náplň života, radila bych do toho "praštit" co nejdřív.
A neboj se, že bys musela své mateřství podřizovat nějaké představě o sdružujících se tvořivých maminkách - mateřství si můžeš pojmout a prožít, jak ty sama chceš