pardon, odkleplo se mi to dřív.

Mluvit o dětech přítelkyně jako o "cizích harantech", to je hnusný a vadilo by mi to velice.

To, že není ochoten jim platit dovolenou, chápu. Není to ideální a znamená to, že ji nebere jako partnerku, že dává přednost svým dětem, ale pokud nemá na obojí, tak považuji za lepší řešení, že upřednostňuje svou vlastní krev, než partnerku a její děti.

Vemte si to z druhé strany - byly byste vy ochotny do partnerových dětí investovat totéž co do svých (co do energie i peněz)? Neřekly byste si "a proč bych měla já, copak nemají svoji mámu"? A na místě těch jeho dětí, nakolik byste byly šťastné, že vy nemůžete s tátou k moři, protože táta sponzoruje nějakou pro vás cizí paní a její děti? A na místě jeho exmanželky?

Myslím si, že takový vztah téměř nemůže být plnohodnotný, ve smyslu "co je moje, to je i tvoje", a když už má někoho "ošidit", tak ať je to radši ta partnerka (se kterou se může za chvíli rozejít) než jeho vlastní děti, vlastní krev.