Naprosto tě chápu.
Když se mi povede nevypěnit nad kravinou, tak pomáhá na ten požadavek nereagovat a řešit věci odchodu do školky, nebo prostě toho, co je teď potřeba dělat. Místo řešení panenky se zeptat, jestli si dneska vezme červený, nebo růžovž triko. Pokud dítě trvá na svém, opouštím prostor s tím, že až se obleče, ať se přijde nasnídat.
Co se týká neochody odcházet apod., tak kde to jde, tak prostě dítě chytnu a odnesu.
Nedávnou měla dcera období, kdy programově bojkotovala oblékání před odchodem do školky. Mohla jsem vyhrožovat, vztekat se... nic, dělala na mě obličeje a očividně zkoušela, co bude. A jednoho dne jsem to prostě několikrát zopakovala (venku je zima, je potřeba se oblíct) a dcera nic. Místo vztekání jsem se oblíkla, její věci vzala s sebou a vytáhla polonahý dítě do mrazu. Venku jsem ji nechala se oblíct. Od tý doby se oblíká ochotně a ráda. Případně stačí říct, že je lepší jít ven oblečená