To je různý, synovi je nyní pět a trictvrte, ma starší sestru, takže toho umi hodne od ni (tuhle mi prerikal vetsinu vyjmenovaných slov po s). Navíc tady kde bydlíme se chodi do skoly od 5let, takže od záři pisou písmena, číslice, učí se číst a počítat. Měla jsem obavy z toho jak to zvládne, a celkem to dává, něco sice plete (písmena b a d, číslice 7 a 9 atd), ale vesměs ho to bavi a nestresuje. Ja bych na tom vzhledem kv jeho veku netrvala, ale on chce držet krok s detma ze třídy.

Kreslení ho bavi, na zdraveni je kadet :), ma rad ženský takže učitelky zdravi uz z dálky a všechny zná jmenem... Sport jak co, kolo mu trvalo, naučil se vloni v lete čerstvě pětiletý, plavat neumí ale s brýlemi se potápí, včera jsme zjistili ze mu jde slusne pingpong a badminton - teda na jeho vek, jako ze ma odhad a postřeh na ten míček (ja třeba ne :)). A sebe obsluhu na WC po velké ted mohutné trenujem, tkaničky nezvládá, priborem pizla ďesne a u jídla se obvykle pocunca.

Na druhou stranu starší dcera touhle dobou ne a ne se naučit číselnou radu do 10 (jen říkat cisla za sebou), dny v tydnu taky neuměla (bežné to mixovala se jmeny měsíců, takže "pondělí, listopad, víkend" a tak). A neuměla vyslovovat R a Ř. Ted uz je ve třetí třídě a zvládá tak nějak průměrně. Tky je stydliva, ale letos uz zvládla zpívat na mikrofon pred třídou a rodiči na takovem mini vystoupení.