Ano, je to nefér.
Protože aby to bylo fér, měl by partner vědět, že je (s ním) druhý nespokojen a proč. A těžko to jen tak přečte z věštecké kole. Například chlapi opravdu odezírat neumí takřka nic.
Pokud ve mně roste nespokojenost a frustrace a dávám ji nějakým způsobem za vinu partnerovi, měl by to vědět, co se ve mně odehrává a nad čím uvažuji, to je pak fér.
Zvlášť pokud beru a používám jeho část "péče" o rodinu jako samozřejmost.

Člověk si něco vydedukuje v mysli a ten druhý o tom nemá ani šajn.
Ono je to trochu jako v tom vtipu, jak ten jeden myslivec zastřelí kance, ale je hluboko v lese, je sníh a tak přemýšlí, jak kance dostane domů. Vzpomene se, že nejblíž bydlí jeho kamarád a ten má velké sáně, na těch by toho kance mohli odvézt. Klopýtá sněhem a přemýšlí - "on mi ale možná ty sáně nepůjčí"...jde dál, nohy se mu boří do sněhu: "určitě mi ty sáně nepůjčí"...a roste v něm vztek. "on mi ty sáně na 100% nepůjčí, lakomec jeden". To už je u chalupy. Vrazí dovnitř a zařve: "Víš co, ty lakomče? Tak si ty svoje sáně sežer!"