Mishulko, soucítím s tebou. Zažívám přesně co popisuješ. Poslední dny hodně brečím, špatně snáším "moudré rady" příbuzných a známých typu: "Tak už to konečně ze sebe vytlač! Skákej po schodech, umývej okna." apod. Mezi nohama se mi melou horké kameny, kůže zapálená, do toho křeče vystřelující z hýždí až do malíčku u nohy. Psychicky totálně na dně. Porod byl na spadnutí už v půlce února, vše připravené a ejhle, dnes už přenáším 12tý den a doktoři mi dali ultimátum do středy, jinak prý mé těhotenství ukončí císařským řezem. Dnes jsem byla poprvé v porodnici. Toužila jsem po přirozeném porodu doma s PA, ale už si na to netroufáme. Tož to jsou vyhlídky, co? Snad to u tebe bude rychlejší. Přeju ti to.
Jinak mé první dvě děti se narodily v termínu.