Největší shromažďovač je můj tchán, to je neštěstí. Já se snažím nepotřebný věci prodávat dál nebo vyhazovat. Razím heslo, že co člověk nepoužije 2 roky, to nepotřebuje. Přesto tady mám dost věcí, které bych nejraději dalal pryč, ale k některým mě třeba váže citový vztah - třeba malované talíře od babičky a podobné hlouposti. Jinak poslední dobou dávám pryč cédéčka s hudbou a podobné věci, vše si ukládáme do počítače. Dost jsem protřidila i knihy, nechávám si jen řadu od Smitha a Ludluma a pak knihy o koních, hlavně z toho citového pohledu. Ale žít bych bez nich klidně mohla.
Ale zase bez pračky a mikrovlnky si život představit nedokážu, při 4 dětech mi to strašně ulehčuje práci, byť nemám myčku ani sušičku. Kuchyňského robota používám jen na mletí máku, vše ostatní mám rychleji ručně, než bych poskládala robota, tak to mám v ruce dávno hotový. Jinak ale mám půlku vestavěné skříně zabranou pohledy koní, to je taková moje sběratelská úchylka, je to prostě můj koníček, tak to bych pryč nedala, pokud by nepřišla krize finanční.
No a pak jsou tady věci, které se nakoupily průběžně co máme rodinný dům - nářadí, sekačka atd. atd. bez toho se prostě se zahradou neobejdeme. Taky jsme už pořídili svářečku a podobné věci... tak ale zase finišujeme s dílnou, takže tam to vše bude mít svoje místo.